THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vzhledem k tomu, že mnohé kapely škudlí nápady, nestydím se škudlit slovy. Ani trochu. AXENSTAR – švédská speed metalová skupina založená v roce 1998 (pod jménem POWERAGE), v roce 2001 překřtěna na dnešní název. Na kontě má desky „Perpetual Twilight“ a stále ještě aktuální „Far From Heaven“, které se mé dnešní škudlení bude týkat.
Nahrávka o deseti skladbách se nese v duchu zcela předvídatelného a sériově vyráběného speed metalu severské provenience. To značí – sterilní sound kytar, silný podíl kláves, rychlejší tempo, téměř neustávající příděl dvojšlapek. AXENSTAR disponují přesně prefabrikovanou sestavou – průměrný sólový kytarista (dost průměrný na to, aby mohl opisovat od těch lepších), zpěvák s nepříjemně řezavou barvou hlasu, rytmická sekce řady „stealth“ (téměř ji nezaznamenáte). Materiál je poskládán z plochých speedových skladeb s neobyčejnou hypnotickou schopností. Po celkem nadějném dvojbloku v úvodu („Infernal Angel“ a „Blind Leading The Blind“), přijde řídká hnětající hmota plná okopírovaných sól a nezajímavých refrénů, kterou zhustí až sympaticky silový riff „Children Forlorn“. Po něm však nastává další potopa průměrnosti, zakončená kýčovitou bukolickou baladou „Northern Sky“, po které může posluchač definitivně podlehnout sladkému chrupkání. Poslední položka šablony „správného speed metalového nosiče™ “ byla totiž vyplněna...
„Far From Heaven“ je prostě veskrze průměrný výrobek ze severských speedových oceláren, o kterém je vlastně zcela kontraproduktivní se dále šířit. Z ušetřených slov napíši báseň o něčem důležitém. Třeba sexuálním životě chrousta.
Speed metalové album, díky němuž mohu opěvovat sexuální život chrousta.
5 / 10
Peter "Peppe" Johansson
- kytary
Thomas Eriksson
- kytary
Magnus Winterwild
- vokály, klávesy
Pontus Jansson
- bicí
Magnus Ek
- basa
1. The Descending
2. Infernal Angel
3. Blind Leading The Blind
4. Don´t Hide Your Eyes
5. Far From Heaven
6. Abandoned
7. Children Forlorn
8. Death Denied
9. Blackout
10. Northern Sky
Far From Heaven (2003)
Perpetual Twilight (2002)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Arise Records
Stopáž: 46:08
Produkce: Palle Sather + Axenstar
Studio: Underground (Västerås, SWE)
No, já nedám na "pindy" autora "recenze" ...album jsem si poslechl a líbí se mi, myslím, že většině speedařů se to líbit bude a ty co speed nebo power metal neposlouchají tak ať do toho nestrkyjí svůj "rejpavej rypák" :o)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.